Zveme Vás na komentovanou prohlídku aktuální výstavy tušových maleb a akvarelů renomované malířky a grafičky Radky Folprechtové.
🕕 Prohlídka se uskuteční v úterý 6. 5. 2025 od 18.00.
👩🏼‍🎨 Výstavou provede a svoje díla představí sama autorka.
Vstup na výstavu a účast na prohlídce je zdarma.
✨ Těšíme se na Vás!

Datum konání výstavy: 4. 4. – 18. 5. 2025
Kurátor: Petr Volf

🖼 O VÝSTAVĚ A AUTORCE:

RADKA FOLPRECHTOVÁ (1971) absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze – ateliér Knižní grafiky a písma profesora Solpery. Věnuje se grafickému designu a volné tvorbě, zejména akvarelovým a tušovým malbám, kterými zachycuje křehkost květin a života. Má za sebou řadu samostatných i skupinových výstav po celé republice. Žije a tvoří v Poděbradech a Praze.

SOUL OF FLOWERS

Tušová a akvarelová malba Radky Folprechtové je jako vydechnutí, během něhož se štětec sotva dotýká papíru. Sledovat jeho pouť po vlhkém podkladu, prchavý okamžik, kdy se barva setkává s vodou, je jako číst zenovou poezii, aniž bychom museli znát abecedu. Ostatně, malířka vychází z kaligrafie a prvotních znaků, které prý otevírají cestu k pochopení světa. Nic se nevylepšuje, neboť to není potřeba. Obraz je takový, jaký má být, a to, co je, je díky tomu dobré.

Technická bravura umožňuje postihnout určité charakteristické prvky rostlin – asi jako když se portrétují lidé – ale ve své podstatě není důležité, jestli jde o slunečnice, vlčí máky nebo tulipány či konvalinky. Jsou to totiž jejich esence podané v různých fázích životních cyklů, přičemž se, ať jsou jakékoliv, vyznačují jakýmsi ustavičným pohybem.

Čím jsou křehčí a nehmotnější, tím více se zdá, že levitují: zbaveny jakékoliv tíže se odpoutávají od reality. Je v tom překvapivě svobodná vůle. Prožívají vlastní existenci: tehdy, teď i v budoucnosti, nezávisle na nás. Zjišťujeme, že v úsporném gestu, k němuž lze dospět až po dlouhodobě soustředěné tvorbě, se může zrcadlit pravda. Jednoho není bez druhého, jsou to spojité nádoby. Členité celky jsou souběžně redukovány do částí, kde jsou stonky v řezu zpodobněny jako ubíhající kruhy a svého druhu vrcholné stadium dokonané organické formy. Díváme se do jejich nitra a pociťujeme až závratnou hloubku.

Dokud jsem neuviděl obrazy Radky Folprechtové, netušil jsem, že nejenom lidé, ale také květiny mají duše. Teď už to vím. Vybavila se mi úvaha Karla Malicha, jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců druhé poloviny dvacátého století, jenž popsal duši jako „přemítající vánek“. Nadaná umělkyně jeho slova zobrazila. Její tvorba je potvrzením poznání, že opravdové umění nám zjevuje to, co jsme dosud třeba jenom tušili, ale nedokázali jsme si to představit. Proto se bez něj neobejdeme.

– Petr Volf, kurátor